TEM vs. TČM vs. Ájurvéda

Asi každý z nás už někdy v životě slyšel pojem Tradiční čínská medicína (TČM) nebo ájurvéda. V Evropě i v ČR jsou oba koncepty velmi rozšířené. Ať už se jedná o praktiky zabývající se např. akupunkturou nebo třeba kuchaře specializované na ájurvédské recepty. Jak je to ale s Tradiční evropskou medicínou (TEM)?

Styčné body mezi TEM a TČM najdemev celostním pohledu na člověka. Vyjádřením této filozofie  je systém pěti elementů v Číně, čtyř živlů v Evropě a tří dóš v Indii. 

Abychom pochopili, v čem je Tradiční evropská medicína jiná, krátce si představíme hlavní pilíře TČM a ajurvédy.

Historické pozadí Tradiční čínské medicíny

Tradiční čínská medicína (TČM) je lékařská věda Číny a východní Asie, Vietnamu, Kambodže a Japonska. Vznikla před více než 2000 lety a je založena na principu jin a jang. 

Učení TČM přežilo v nejrůznějších metodách a školách až do 20. století a Mao Ce-tung z velmi pragmatických důvodů nařídil, aby se staré postupy tzv. „bosých lékařů“ staly součástí srozumitelného medicínského systému a zůstaly v něm dodnes. 

Na rozdíl od Evropy byly empirické poznatky, dostupné původně v laických kruzích, převzaty a podrobeny zkoumání. Tak se podařilo systém TČM uznat v oficiálních kruzích a udržet ho v povědomí lidí.

Příběh ájurvédy starý téměř 5000 let

U ajurvédy je to velmi podobné. Její zrod se datuje do období před 5000 lety. Bývá nazývána „matkou všech léčebných systémů“. Pojem ajurvéda pochází ze sanskrtu a skládá se ze slov věda = vědění, a ájus = život. Ájurvéda tedy znamená něco jako „věda o životě“.

Po tisíciletí se předávala ústní formou z mistrů na žáky. Na Srí Lance, v Indii a dalších asijských zemích je dnešní ájurvéda právně rovnocenná konvenční medicíně. V Indii se studuje více než pět let.

Rozdílný vývoj medicíny v Evropě

V Evropě se vývoj ubíral jinou cestou. Pod vlajkou pokroku se na původní antické (filosofické) přístupy nabalovala mnohá učení, která byla písemně zaznamenána. Máme tedy cenné zdroje doslova pod nosem. Jejich původ a kvalita jsou však často sporné. Nekonečným opisováním kopií se obsah některých spisů natolik změnil, že si jejich původním zněním nemůžeme být jistí. 

Také po nepokojích v Evropě, které byly spojené s rabováním a vypalováním klášterů a knihoven, zbyla často jen torza původních pokladů.

S příchodem vědecké medicíny se evropský lékařský pohled nekompromisně přiklonil k prokazování materiálních změn v těle. Tak byly definovány nemoci a dnešní medicína založená na důkazech. Původní antické učení o tělesných tekutinách bylo odmítnuto jako vědecký přežitek a upadlo v zapomnění. 

Základy jednotlivých konceptů lze velmi zjednodušeně definovat takto:

Základním základním stavebním kamenem TČM je pět elementů a teorie jin a jang. Ukazuje výsledek dynamické kvality veškerého dění v přírodě. Představuje 5 pohybů a 5 fází sezónních přírodních cyklů. Možné jsou vždy jen 2 stavy v čase: stav nadbytku či nedostatku. Pokud však nerovnováha překračuje fyziologickou mez či trvá dlouho, tento stav vede k nemoci.

Ájurvéda učí, že svět se skládá z pěti prvků nebo „fází změn“: éter = dutiny v našem těle, vítr = pohyb (bez pohybu není život), oheň = krb v nás (energetické centrum, metabolická továrna), voda = správkyně tělních tekutin a země = všechny pevné struktury v nás.

Tělo ajurvéda rozděluje na tři životní síly nebo životní šťávy, tzv. dóši – váta, pitta a kapha. Jejich vyvážený poměr zajišťuje rovnováhu organismu.

Pojetí živlů se v jednotlivých tradičních medicínách liší:

Jak je vidět, Tradiční evropská medicína pracuje jen se čtyřmi živly. Evropa je totiž nastavená na sudé počty, ideálně na čtverec. Prožíváme čtyři roční období, čtyři fáze života, čtyři fáze dne atd. 

Právě tato srozumitelnost TEM ukazuje na velký potenciál v každodenním životě. Už jen samotný fakt, že TEM dokonale pasuje do našich zeměpisných šířek, respektuje zdejší klimatické podmínky a stojí na našich zemědělských produktech, je i v 21. století skvělým opěrným bodem.. 

Čtvercový rámec TEM:

Zajímavé je, že jednotlivé stavební kameny přírodní medicíny jsou si velmi podobné, ať se jedná o TČM, TEM, ájurvédu, perskou medicínu, tibetskou medicínu, šamanismus nebo mongolskou medicínu. Důvodem může být skutečnost, že mezi kulturami probíhala čilá výměna informací už za hlubokého dávnověku.

Na nejvyšší kosmologické úrovni najdeme shodu: Mikrokosmos představuje makrokosmos. Člověk musí žít v harmonii s hvězdami, se svou stravou, s nebem, zemí, ohněm, vodou a vzduchem. Tak pravili nejen šamani, čínští mistři a ájurvédští mudrci, ale i náš starý dobrý Aristoteles.

S láskou k vašemu zdraví,